Správná ergonomie pracoviště není jen otázkou pohodlné židle, vyššího monitoru nebo moderního výškově nastavitelného stolu. Pro zaměstnavatele je to především praktický nástroj, jak chránit zdraví zaměstnanců, snižovat zbytečné přetížení, předcházet chybám, zvyšovat stabilitu pracovního výkonu a vytvářet prostředí, ve kterém lidé mohou dlouhodobě pracovat bezpečněji, efektivněji a s menší únavou.
Obsah článku:
V mnoha firmách se ergonomie stále řeší až ve chvíli, kdy se objeví problém. Zaměstnanec má bolesti zad. Ve výrobě se opakují potíže s rameny, zápěstím nebo krční páteří. V kanceláři lidé dlouhodobě sedí v nevhodné poloze. Ve skladu se manipuluje s břemeny způsobem, který zatěžuje záda. Na pokladně, u výrobní linky nebo v provozu zaměstnanci tráví dlouhé hodiny ve statické poloze. Teprve poté se začíná hledat řešení.
Takový přístup je ale drahý. Nejen finančně, ale i organizačně. Firma přichází o výkon, řeší absence, zástupy, fluktuaci, reklamace, chyby, nespokojenost a někdy i následky nedostatečně řízených pracovních rizik. Ergonomie by proto neměla být vnímána jako jednorázový nákup vybavení, ale jako součást prevence, organizace práce a moderního řízení firmy.
Zaměstnavatel má navíc obecnou povinnost zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika související s výkonem práce. Zákoník práce pracuje také s povinností vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a přijímat opatření k jejich odstranění nebo omezení. Ergonomie proto není „něco navíc", ale přirozená součást prevence rizik.
Základní princip ergonomie je jednoduchý:
… mají být nastaveny tak, aby odpovídaly možnostem člověka. Ne naopak!
V praxi to znamená, že firma by neměla očekávat, že se zaměstnanec dlouhodobě přizpůsobí špatně navrženému pracovnímu místu. Pokud musí sedět v nevhodné poloze, zvedat břemena z nepřirozené výšky, natahovat se mimo přirozený dosah, pracovat s nevhodným nářadím nebo opakovat jednostranný pohyb stovky až tisícekrát za směnu, tělo na to dříve nebo později zareaguje.
Nemusí jít hned o pracovní úraz. Častěji se problém rozvíjí nenápadně. Nejprve se objeví únava, ztuhlost, bolest zad, krční páteře, ramen, loktů, zápěstí nebo dolních končetin. Později může dojít k omezení výkonu, častějším přestávkám, poklesu soustředění, chybám a nakonec k pracovní neschopnosti nebo dlouhodobým zdravotním obtížím.
Právě muskuloskeletální obtíže patří mezi významné pracovní zdravotní problémy. EU-OSHA upozorňuje, že jejich dopady se netýkají jen zaměstnanců, ale i organizací: mohou znamenat absence, zranění, zdravotní omezení, vyšší náklady, vyšší fluktuaci, nižší produktivitu a odchody pracovníků z profese. Americká OSHA shrnuje ergonomii jako přizpůsobení práce člověku a uvádí, že ergonomická opatření pomáhají snižovat svalovou únavu, zvyšovat produktivitu a omezovat počet i závažnost pracovně souvisejících muskuloskeletálních poruch.
Zaměstnavatelé často řeší ergonomii optikou nákladů. Kolik stojí nová židle? Kolik stojí výškově nastavitelný stůl? Kolik stojí manipulátor, zvedací pomůcka nebo úprava linky? To je pochopitelné, ale neúplné.
Správná otázka zní jinak: kolik firmu stojí špatně nastavená práce?
Špatná ergonomie se často neprojeví jednou velkou položkou v účetnictví. Její náklady jsou rozložené do mnoha menších ztrát. Zaměstnanci jsou unavenější, pomalejší, častěji chybují, potřebují více přestávek, častěji si stěžují na bolesti, hůře se soustředí, mají nižší pracovní komfort a někdy z firmy odcházejí. Ve výrobě může docházet ke snížení kvality, ve skladu k pomalejší manipulaci, v administrativě k horší koncentraci a v zákaznickém provozu k poklesu trpělivosti i celkové pracovní pohody.
Dobře řešená ergonomie naproti tomu pomáhá vytvořit prostředí, ve kterém lidé neztrácejí energii zbytečným bojem s nevhodným pracovním místem. Pokud má zaměstnanec správně nastavenou pracovní výšku, dobrý dosah, vhodné nástroje, možnost změny polohy, přiměřené přestávky a rozumně organizovanou práci, může více energie věnovat samotnému výkonu práce.
Přínosy se obvykle projeví v několika oblastech:
1. Nižší únava a stabilnější výkon. Ergonomicky vhodné pracovní místo snižuje zbytečné statické zatížení, nepřirozené polohy a nadměrnou námahu. Zaměstnanec se tak během směny méně vyčerpává a jeho výkon je stabilnější.
2. Méně chyb a vyšší kvalita práce. Únava, bolest a nepohodlí zhoršují soustředění. Pokud firma odstraní zbytečné fyzické zatížení, zaměstnanci se mohou lépe věnovat detailům, přesnosti a kvalitě výstupu.
3. Nižší riziko zdravotních potíží a absencí. Ergonomická opatření pomáhají omezit rizikové faktory, jako jsou opakované pohyby, práce v nepřijatelných polohách, zvedání břemen, přetěžování malých svalových skupin nebo dlouhodobé sezení či stání. Právní úprava v ČR výslovně pracuje s fyzickou zátěží, lokální svalovou zátěží, pracovními polohami a ruční manipulací s břemeny jako s rizikovými faktory pracovních podmínek.
4. Lepší vnímání firmy ze strany zaměstnanců. Když zaměstnavatel aktivně řeší pracovní podmínky, zaměstnanci to vnímají. Ergonomie je velmi konkrétní forma péče: není to fráze na nástěnce, ale reálná změna, kterou člověk pocítí každý den.
5. Silnější prevence a lepší připravenost na kontroly. Systematická ergonomie pomáhá zaměstnavateli lépe doložit, že rizika vyhledává, hodnotí a přijímá opatření. Zákon č. 309/2006 Sb. stanoví, že zaměstnavatel má zajišťovat úkoly v hodnocení a prevenci rizik s ohledem na nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve všech oblastech své činnosti.
Častý omyl je představa, že ergonomie znamená hlavně kancelářskou židli, monitor a podložku pod myš. Administrativa je důležitá, ale zdaleka nejde o jedinou oblast.
Ve výrobě může ergonomie znamenat správnou výšku pracovní roviny, omezení práce s rukama nad úrovní ramen, zajištění vhodného dosahu, rotaci činností, úpravu tempa práce, lepší rozmístění materiálu, vhodnější nářadí nebo snížení nutnosti opakovaného předklonu.
Ve skladu může jít o omezení ruční manipulace s těžkými břemeny, používání manipulační techniky, lepší výšku regálů, optimalizaci tras, školení správného zvedání, snížení kumulativní zátěže a úpravu organizace práce.
V maloobchodu a službách se ergonomie týká dlouhého stání, pokladen, práce s terminály, doplňování zboží, opakovaného sahání do regálů, práce ve vynucených polohách nebo manipulace s balíky.
V kanceláři se řeší zejména dlouhodobé sezení, práce se zobrazovací jednotkou, poloha monitoru, klávesnice, myši, osvětlení, odlesky, přestávky, pohyb během dne a možnost střídání poloh. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. stanoví pro práci se zobrazovacími jednotkami mimo jiné požadavky na regulovatelnost jasu a kontrastu, možnost posunutí, natáčení a naklánění obrazovky, omezení reflexů, minimální vzdálenost obrazovky od očí 400 mm a požadavky na klávesnici, pracovní stůl a opěrku pro dolní končetiny.
Ve všech těchto případech je princip stejný: sledovat, kde práce zbytečně zatěžuje tělo, a hledat technická, organizační nebo režimová opatření.
Mohlo by vás zajímat: Ergonomie sezení při sedavé práci. Statistiky EU, rizika, prevence a tipy
Ergonomii není nutné začínat drahým projektem. První krok může být velmi praktický: projít pracoviště a všímat si opakujících se signálů.
Zaměstnavatel by měl zpozornět zejména tehdy, když se na pracovišti objevují tyto situace:
Tyto signály neznamenají automaticky závažné porušení předpisů. Znamenají ale, že firma má prostor pro zlepšení. A právě včasné řešení bývá nejlevnější.
Mnoho firem začne ergonomii řešit tím, že koupí „ergonomické" vybavení. Nové židle, výškově nastavitelné stoly, podložky, myši, rohože nebo manipulační pomůcky mohou být užitečné. Samy o sobě ale nestačí.
Správný postup začíná analýzou práce. Nejprve je potřeba zjistit, kde přesně vzniká zátěž. Až potom má smysl vybírat opatření.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pracuje například s tím, že zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí u trvalé práce, zejména pokud zaměstnanec provádí opakující se pracovní úkony a nemůže si pracovní polohu volit sám, protože je dána konstrukcí stroje, uspořádáním pracoviště nebo charakterem práce. To je přesně situace, kde nestačí obecná rada typu „seďte rovně" nebo „dělejte přestávky".
Zaměstnavatel nemusí začít složitě. Důležité je začít systematicky.
Nejdříve určete, kde je ergonomické zatížení nejpravděpodobnější. Může jít o kancelářská místa s dlouhou prací u počítače, výrobní pozice s opakovanými pohyby, skladové činnosti, pokladny, recepce, expedici, údržbu nebo pracoviště s dlouhodobým stáním.
Prioritu by měla mít místa, kde se opakují zdravotní stížnosti, absence, vysoká fluktuace, chybovost nebo časté improvizace ze strany zaměstnanců.
Zaměstnanci často nejlépe vědí, kde je problém. Vědí, který úkon bolí, kdy začíná únava, co je nutí k nepřirozené poloze, které nářadí je nepraktické a které pomůcky se nepoužívají, protože jsou daleko nebo zdržují.
Participativní přístup je u ergonomie zásadní. EU-OSHA upozorňuje, že pracovníci mají detailní znalost toho, jak se práce skutečně provádí a jak na ně působí; jejich zapojení je proto klíčové při omezování muskuloskeletálních rizik. Podobně OSHA doporučuje zapojení pracovníků jako jeden z důležitých prvků ergonomického procesu.
Ne každé řešení musí být drahé. Často pomůže změna výšky pracovní roviny, přesunutí materiálu blíže k zaměstnanci, odstranění zbytečného otáčení trupu, doplnění podnožky, úprava monitoru, změna pořadí úkonů, střídání činností nebo zavedení krátkých řízených přestávek.
U práce s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží, která překračuje hygienické limity, právní úprava počítá s bezpečnostními přestávkami 5 až 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách nebo se střídáním činností či zaměstnanců. U nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující limity je obdobně vyžadováno přerušování práce bezpečnostními přestávkami nebo střídáním činností či zaměstnanců.
Ergonomie nesmí být anonymní téma. Ve firmě by mělo být jasné, kdo ji řeší: vedení, vedoucí zaměstnanci, OZO v prevenci rizik, personalista, provozní manažer, technik, případně externí specialista.
Vedoucí zaměstnanci by měli vědět, že ergonomie není jen věc BOZP dokumentace. Je to součást každodenní organizace práce. Pokud vedoucí toleruje špatnou manipulaci, přetěžování, dlouhodobou práci v nepřirozené poloze nebo nepoužívání dostupných pomůcek, systém nebude fungovat.
Aby zaměstnavatel viděl přínos, měl by sledovat jednoduché ukazatele. Například:
Cílem není vytvořit další administrativní zátěž. Cílem je zjistit, zda změny skutečně pomáhají.
U kancelářských pracovišť má smysl řešit správné nastavení monitoru, klávesnice, myši, židle, pracovního stolu, osvětlení a přestávek. Monitor by měl být umístěn tak, aby zaměstnanec nemusel dlouhodobě předklánět nebo otáčet hlavu. Klávesnice a myš by měly umožňovat neutrální polohu zápěstí. Židle má být nastavitelná a stabilní. Pracovní deska má umožnit proměnlivé uspořádání vybavení a dostatek prostoru pro dolní končetiny. Česká právní úprava u pracovních míst obecně uvádí, že pracovní místo má být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů zaměstnance a aby nedocházelo k nepřijatelným pracovním polohám.
U výrobních pracovišť je důležité sledovat výšku pracovní roviny, dosah rukou, opakovanost pohybů, práci nad úrovní ramen, rotace trupu, možnosti střídání činností a vhodnost nářadí. Významnou roli hraje také tempo práce a organizace směny.
U skladů a logistiky je zásadní ruční manipulace s břemeny. Ta zahrnuje zvedání, pokládání, tlačení, tahání, posunování nebo přemisťování břemen, při kterém může v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek dojít k poškození páteře nebo onemocnění z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže. Zaměstnavatel by proto měl sledovat nejen hmotnost jednoho břemene, ale i četnost manipulace, výšku zvedání, vzdálenost přenášení, rotaci trupu, úchop, stabilitu postoje a celkovou kumulativní zátěž za směnu.
U pracovišť s dlouhodobým stáním pomáhá možnost krátkodobého odpočinku vsedě, protiúnavové rohože, vhodná obuv, střídání činností, změna pracovní polohy a úprava pracovní výšky. Pokud je základní pracovní poloha trvale vstoje a technologie to umožňuje, právní úprava počítá s vybavením pracovního místa pro krátkodobý odpočinek vsedě.
Ergonomická opatření fungují jen tehdy, když je zaměstnanci skutečně používají. Nestačí tedy pomůcky koupit. Je nutné vysvětlit, proč se zavádějí, jak je správně používat a co se od zaměstnanců očekává.
Motivační komunikace by neměla znít jako příkaz. Lepší je vysvětlit zaměstnancům konkrétní přínosy: menší únava na konci směny, méně bolesti, snazší práce, nižší riziko dlouhodobých potíží, lepší pracovní komfort. Zaměstnanec musí vidět, že ergonomie není kontrola navíc, ale pomoc.
Zároveň je vhodné sbírat zpětnou vazbu. Pokud nová pomůcka nefunguje, překáží nebo zdržuje, zaměstnanci ji přestanou používat. To neznamená, že ergonomie selhala. Znamená to, že opatření je potřeba upravit podle reality provozu.
Ergonomie není kosmetická úprava pracoviště. Je to prevence, která má zdravotní, ekonomický i organizační význam.
Firma, která ergonomii řeší včas, obvykle získává několik výhod najednou:
Nejde přitom o to, aby zaměstnavatel okamžitě vyměnil veškeré vybavení. Důležité je začít přemýšlet systematicky:
Nejlepší první krok je jednoduchý:
Ergonomie se firmě nevrací jen v podobě pohodlnějšího pracoviště. Vrací se v podobě zdravějších lidí, stabilnějšího výkonu, lepší atmosféry a menšího počtu problémů, které by jinak bylo nutné řešit až ve chvíli, kdy už stojí čas, peníze i energii.
Správná ergonomie začíná tam, kde zaměstnavatel přestane čekat na problém a začne aktivně upravovat práci tak, aby ji lidé mohli vykonávat dlouhodobě, bezpečně a bez zbytečného přetížení. To je přístup, který chrání zaměstnance a zároveň posiluje firmu.
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Nejste si jisti tím, co je ze zákona povinné a potřebujete poradit? Rádi byste znali konkrétní cenu pro vaši organizaci? Vyplňte jednoduchý formulář a my vám obratem odpovíme nebo zpracujeme nabídku. Na dotazy či poptávky odpovíme během několika málo minut, nejpozději však do 24 hodin.
chci znát cenu dokumentace BOZP a PO
obecný dotaz
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
V brzké době vás budeme kontaktovat.
Přidejte se k nám
Společnost CRDR s.r.o. je pojištěna u Pojišťovny VZP, a.s. na pojištění odpovědnosti za škodu z provozní činnosti v oblasti BOZP a PO, pod číslem smlouvy 1200112441, se základním pojistným limitem 20 000 000,- Kč. Certifikát o pojištění poskytneme na vyžádání.
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor
Zda vaše aktuální agenda odpovídá legislativě snadno ověříme jednoduchým vstupním auditem BOZP a PO. Zkontrolujeme nejen potřebné dokumenty, ale také fyzický stav vašich provozoven. Upozorníme vás na nedostatky a pomůžeme vám je odstranit. Výstupem auditu BOZP je závěrečná zpráva s konkrétními body a doporučením, jak vše uvést do legislativního pořádku. Audit BOZP a PO můžete objednat jak jednorázově tak i opakovaně.
Rozsah auditu je předem dohodnut se zákazníkem, nejčastěji se však jedná o následující:
BOZP-SYSTEM byl úspěšně prověřen soudními znalci ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú., jako vhodný nástroj pro školení zaměstnanců prostřednictvím e-learningu, který splňuje veškeré legislativní požadavky z hlediska BOZP a PO (znalecký posudek č. 004-02/2016).
