Novinky ◄ Zpět

Základy dokumentace zdolávání nejsložitější varianty požáru

17. 6. 2025

Plánování a příprava na nejsložitější variantu požáru je zásadní pro efektivní zásah jednotek požární ochrany (JPO). Tato část DZP umožňuje předem stanovit nejhorší možný scénář, který může v objektu nastat, a připravit potřebné síly a prostředky k jeho zvládnutí. Přečtěte si základní praktické informace, které by měly být v dokumentaci zdolávání požáru pro nejsložitější variantu požáru.

Obsah článku:

• Co je nejsložitější varianta požáru (NVP)?
• Jak se provádí výpočet potřebných sil a prostředků?
• Jak se stanovuje množství požární vody?
• Jak se stanovuje počet jednotek požární ochrany?
• Taktické postupy pro likvidaci požáru
• Příklady NVP pro různé typy objektů

Co je nejsložitější varianta požáru (NVP)?

Nejsložitější varianta požáru (NVP) představuje nejhorší možný požární scénář, který může v objektu vzniknout. Jde o situaci, kdy:

• Požár vzniká v nejvíce exponovaném místě (např. ve skladu nebezpečných látek).
• Požár se rychle šíří a zasahuje více požárních úseků současně.
• Počet osob ohrožených požárem je maximální.
• Evakuace a zásah hasičů je extrémně obtížný.

Proč je důležité stanovit NVP?

• Umožňuje předem dimenzovat potřebné zdroje pro zásah (počet jednotek, množství hasební látky).
• Zajišťuje, že požárně bezpečnostní opatření jsou nastavena na nejhorší možný scénář.
• Usnadňuje rozhodování velitele zásahu při požáru.

Jak se provádí výpočet potřebných sil a prostředků?

Výpočet sil a prostředků vychází z několika faktorů:

• Velikost požárního úseku a druh hořlavých materiálů.
• Rychlost šíření požáru a pravděpodobná doba do úplného rozvoje požáru.
• Možnost zásahu jednotek PO (přístupnost objektu, hydrantová síť, stabilní hasicí zařízení).
• Počet osob přítomných v objektu a složitost evakuace.

Jak se stanovuje množství požární vody?

Množství požární vody potřebné k hašení se vypočítává podle vzorce:

Q=k×A×q

Kde:

• Q \= potřebný průtok požární vody (l/s).
• k \= součinitel dle druhu hořícího materiálu.
• A \= plocha požáru (m²).
• q \= měrná spotřeba vody na hašení (l/m²/s).

Příklad výpočtu:

• Výrobní hala 3000 m², vysoké požární zatížení (plastové materiály).
• Součinitel k \= 0,8, měrná spotřeba vody q \= 10 l/m²/s.
• Potřebné množství vody: 24 000 l/min.

Důležité: Pokud objekt nemá dostatečné hydrantové zásobování, je nutné počítat s kyvadlovou dopravou vody od externích zdrojů.

Jak se stanovuje počet jednotek požární ochrany?

Počet potřebných jednotek PO se stanovuje podle:

• Velikosti požáru a potřeby hasební vody.
• Přístupu k objektu a možností zásahu.
• Složitosti konstrukce budovy a přítomnosti osob.

Příklad dimenzování sil a prostředků:

Typ objektu	Velikost požáru (m²)	Potřebná voda (l/min)	Počet jednotek PO
Průmyslový areál	5000	30 000	6–8
Administrativní budova	1500	9000	3–4
Výšková budova	1200	7200	3–5

Taktické postupy pro likvidaci požáru

Každý typ objektu vyžaduje jiný taktický přístup k hašení:

Průmyslové objekty

• Prioritní ochrana sousedních úseků (hrozba šíření požáru).
• Rychlá stabilizace požáru nasazením vysokokapacitních proudů.
• Nutnost použití speciálních hasiv při hoření chemických látek.

Administrativní budovy

• Prioritní evakuace osob.
• Důraz na lokalizaci požáru v rané fázi (kancelářské vybavení je vysoce hořlavé).
• Použití dýchacích přístrojů kvůli silnému zakouření.

Výškové stavby

• Využití vnitřních suchovodů a hydrantových systémů.
• Použití vysoce výkonných ventilátorů k odvodu kouře.
• Nutnost nasazení lezeckých skupin pro evakuaci osob v nejvyšších patrech.

Příklady NVP pro různé typy objektů

Průmyslové objekty

Scénář: Požár skladu chemických látek s rizikem výbuchu.

• Rychlé šíření požáru, přítomnost toxických plynů.
• Požadavek na speciální hasební látky (pěnidla, CO₂).
• Nutnost rozsáhlé evakuace a vytvoření ochranných zón.

Administrativní budovy

Scénář: Požár v archivu v 5. patře.

• Vysoké množství hořlavého materiálu (papír, dřevo).
• Nutnost přístupu přes úzké kancelářské chodby.
• Hrozba rychlého šíření kouře do celého objektu.

Výškové stavby

Scénář: Požár bytového domu nad 20. patrem.

• Obtížný přístup jednotek PO (přetížení výtahů, omezený počet schodišť).
• Nutnost použití evakuačních výtahů a lezecké techniky.
• Riziko "komínového efektu" – rychlého šíření požáru vertikálními šachtami.