Novinky Zpět

Metody a způsoby hodnocení rizik na pracovišti

11. 9. 2018
Zpět

Vyhledávání rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je jedním ze základních předpokladů pro udržení bezpečného pracoviště. Spadá do komplexního řízení rizik BOZP. Vyhledávání rizik obsahuje několik dílčích úkonů, na jejichž základě se nastavují pracovní a technologické postupy. Patří sem analýza rizik, jejich identifikace a finální hodnocení. V dnešním článku se podíváme na možné způsoby a metody hodnocení rizik, tzn. jak vyhodnotit rizika BOZP.

Řízení - management rizik BOZP

Než se začnete seznamovat s tím, jak vyhodnotit rizika BOZP, je důležité nejdříve pochopit systém komplexního řízení rizik nebo také management rizik BOZP. Jedná se o základní pilíř bezpečnosti práce, bez kterého není možné zajistit kvalitní ochranu pracovníků a ostatních osob, které se mohou vyskytovat v okolí pracoviště nebo přímo na něm.

Schéma řízení rizik BOZP vypadá následovně:

1. Vyhledávání rizik

2. Přijímání opatření
3. Vedení dokumentace
4. Informování o rizicích
5. Sledování a kontrola

Doporučujeme: Pro úplné pochopení problematiky hodnocení rizik doporučujeme nejprve nastudovat článek Analýza a řízení rizik BOZP. Identifikace, hodnocení a management ve firmách a jiných organizacích.

Metody hodnocení rizik BOZP

V první řadě je dobré vědět, že neexistuje žádný jednotný postup ani doporučená metoda pro hodnocení rizik BOZP. Metody, které zde uvádíme, byly převzaty z rizikového inženýrství různých oblastí. Volbu správné metody je nutné zvolit s přihlédnutím na používané technologie a pracovní postupy v konkrétním pracovním prostředí. Je možné též využít kombinaci více metod najednou. Pojďme si tedy jednotlivé metody hodnocení rizik představit podrobněji.

1. Základní jednoduchá pěti-bodová metoda
2. Jednoduchá metoda HSE
3. Kontrolní seznam - Checklist
4. Bezpečnostní kontrola - audit
5. Metoda What if - co se stane když
6. Metoda JBM
7. Metoda BOMECH
8. Metoda ZHA - Zürich Hazard Analysis
9. Metoda HRA - analýza lidské spolehlivosti
10. Metoda PHA - předběžná analýza ohrožení
11. Metoda CCA - analýza příčin a dopadů
12. Metoda FMEA - analýza selhání a jejich dopadů
13. Metoda PSA - pravděpodobnostní hodnocení
14. Metoda RR - relativní klasifikace
15. Metoda ETA - strom událostí
16. Metoda FTA - strom poruch
17. Metoda QRA - analýza kvantitativních rizik procesu
18. Metoda HAZOP - analýza ohrožení a provozuschopnosti
19. Metoda FL-W - mlhavá logika verbálních výrobků

1. Základní jednoduchá pěti-bodová metoda

Naprosto základní a velice jednoduchá metoda, při které se k vyhodnocení rizik při práci používá pět základních hodnotících kategorií a dvě hodnotící kritéria. Kritéria se hodnotí počtem bodů od 1 do 5, stejně jako ve škole., tzn. čím menší riziko, tím menší číslo, nebo naopak čím vyšší riziko, tím vyšší číslo. Abyste zjistili míru rizika, musíte hodnoty pravděpodobnosti a rizika vynásobit.

Pravděpodobnost rizika Následky zdroje rizika
1 - nahodilá 1 - poranění bez pracovní neschopnosti
2 - nepravděpodobná 2 - absenční úraz s pracovní neschopností
3 - pravděpodobná 3 - vážnější úraz s hospitalizací
4 - velmi pravděpodobná 4 - těžký úraz s trvalými následky
5 - trvalá 5 - smrtelný úraz

2. Jednoduchá metoda HSE

Další z méně složitých metod je metoda HSE, kterou doporučuje organizace The Health and Safety Executive z Velké Británie. Používá se zpravidla v menších firmách do 10 zaměstnanců a tam, kde nehrozí nebezpečí chemických látek a neobsluhují se technická zařízení.

Při této metodě se používá pět základních kroků:

1. Vyhledávání - detailní průzkum pracoviště, jehož cílem je odhalit rizika, která by mohla způsobit pracovní úraz či jiná nebezpečí způsobující jakoukoliv škodu. Je důležité provést také hloubkové rozhovory se zaměstnanci, kteří dokáží identifikovat rizika nejlépe, protože je vidí každý den. Po zaměstnancích chtějte vědět, jaké vylepšení z hlediska bezpečnosti práce by navrhovali. Berte v potaz také události, které se již staly nebo se mohly stát.

2. Přehodnocení - nedotýkají-li se nalezená rizika ještě dalších osob mimo zaměstnance. V tomto případě je nutné zkontrolovat, zda jsou respektovány a dodržovány všechny bezpečnostní pokyny a předpisy. Pokud je nalezena neshoda, je nutné závady neprodleně odstranit.

3. Zhodnocení pravděpodobnosti rizikové události - zejména zjištění, jaké může mít tato událost následky. Pokud hrozí vážné riziko, musíte přijmout opatření, která povedou k jeho odstranění.

4. Přesvědčení - zda po odstranění rizika neexistuje ještě nějaké zbytkové riziko. Pokud ano, a je přijatelné, musíte s nimi seznámit své zaměstnance.

5. Dokumentace - nebezpečných rizikových faktorů a zůstatkových rizik, které jsou následně písemnou formou zapracovány do pracovních postupů, interních předpisů a návodů.

3. Kontrolní seznam - Checklist

Kontrolní seznam, tzv. Checklist, je metoda založená na systematické kontrole, při které dochází k plnění a zároveň odškrtávání předem stanovených opatření. Vytvoření kontrolního seznamu se dělá na základě pracovních činností, výrobních a technologických postupů, které se na pracovišti vyskytují. Je třeba seznam vytvářet také s přihlédnutím na předpisy a normy BOZP. Kontrolní seznam je nutné pravidelně prověřovat a aktualizovat. Měl by obsahovat například ochranná opatření, procedurální kroky, nebezpečné faktory, vlastnosti materiálů apod.

4. Bezpečnostní kontrola - audit

Při bezpečnostní kontrole se vyhledávají potenciálně rizikové faktory, nehody, provozní problémy a jiné nebezpečné situace. Jedná se zkrátka o jakýsi BOZP audit, při kterém se kontrolor zaměřuje zejména na detailní prohlídku zařízení, strojů, nástrojů atd. Bezpečnostní audit pracoviště v tomto případě provádí zkušený pracovník, ideálně se zaměřením na bezpečnost práce. Pokud je na pracovišti nové zařízení, provádí kontrolující posouzení technické dokumentace, a to ještě před jeho samotným zapojením a uvedením do provozu. Cílem této kontroly je hlavně zjistit podmínky a okolnosti, které by mohly vést ke zranění, pracovnímu úrazu či jiné nehodě. Je možné použít připravený seznam otázek a matici pro skórování rizika.

5. Metoda What if - co se stane když

Při metodě “What if” jde o to vyhledávat dopady předem vybraných nebezpečných situací v provozu. Tuto analýzu provádí kvalifikovaní pracovníci, kteří mají zkušenosti s daným provozem či konkrétním pracovním procesem. Tato metoda hodnocení rizik se používá nejčastěji při prověřování pracovních a technologických postupů, provozní bezpečnosti, zkoumání budov, skladů, ale také produktů. Často dochází také k identifikaci a posuzování zdrojů rizik a již existujících ochranných a bezpečnostní opatření. Základním kamenem této analýzy je brainstorming (bouře mozků) a diskuze. Provádí se tak, že se formou dotazů a odpovědí prověřují neočekávané situace, které při práci mohou nastat. Všechny dotazy by se měly formulovat pomocí věty “Co se stane, když…?”. Na základě toho se pak vyhledávají scénáře průběhu potenciální havárie.

6. Metoda JBM

Hodnocení rizik na pracovišti pomocí metody JBM je vhodné zejména pro nezkušené a vedoucí pracovníky. Metoda je lehce aplikovatelná a nevyžaduje žádné zvláštní zpracování. Používá se při ní jednoduchá bodová kontrola, podobně jako u Checklistu.

Při metodě JBM se používají následující kritéria pro vyhodnocení rizik:

Metoda JBM se používá v různých typech provozů - ve výrobních firmách, ve zdravotnictví, při sestavování počítačů atd.

7. Metoda BOMECH

Hodnocení rizik pomocí metody BOMECH je koncipováno zejména pro hodnocení úrovně bezpečnosti strojů a zařízení. Je však vhodná také jako komplexní řešení managementu rizik při práci, tzn. že její pomocí můžete vyhledávat rizika, stanovovat opatření k jejich odstranění a nakonec i vyhodnocovat efektivitu managementu rizik. Často se tato metoda používá též pro srovnávání rizikovosti jednotlivých provozů.

Při metodě BOMECH se používá bodový systém. Jako všechny bodové systémy, ani tento není zcela objektivní, proto je důležité posuzování a hodnocení rizik provádět v týmové spolupráci alespoň tří odborníků, kteří jsou dostatečně kvalifikovaní a mají praxi.

Metoda BOMECH byla vyvinuta na Strojní fakultě ČVÚT v Praze prof. Ing. Luborem Chundelou, DrSc. pro hodnocení bezpečnosti strojů. Provádí se na základě formulace kritérií, na kterých je závislá úroveň, respektive stupeň nebezpečnosti rizikového faktoru. Funkce těchto kritérií je následující:

n (nebezpečnost) = f (funkce, závislost) (N, O, P, E, R, Z, K, I, D, V):

N - odhadovaný následek ohrožení
O - počet osob, které jsou ohroženy současně
P - možnost existence nebezpečného místa
E - doba, po kterou je člověk v poli rizika za rok
R - možnost obranné reakce
Z - nároky na psychofyzické vlastnosti člověka v poli rizika
K - nároky na bezpečnostní kvalifikaci
I - identifikovatelnost - poznatelnost rizikovosti nebezpečného faktoru
D - dynamičnost - změna stupně nebezpečnosti rizikového faktoru v čase
V - citlivost nebezpečnosti rizikového faktoru na vliv pracovního prostředí

8. Metoda ZHA - Zürich Hazard Analysis

Metoda hodnocení rizik ZHA byla vyvinuta Pojišťovnou Zürich. Ta jí používá pro stanovení pojišťovacích podmínek. Hodnocení rizik je stanoveno relevantní četností výskytu následků a relevantní velikostí následků.

Pro relevantní četnost výskytu následků se používá šest kategorií:

A - velmi častý výskyt
B - častý výskyt
C - příležitostný výskyt
D - možný výskyt
E - nepravděpodobný výskyt
F - nemožný výskyt.

Pro relevantní velikost následků se používají čtyři kategorie:

1 - katastrofické následky
2 - kritické následky
3 - malé následky
4 - nevýznamné následky.

Tyto relevantní faktory se zapisují do rizikového profilu, který tvoří síť polí A až F a 1 až 4, přičemž všechna rizika, která jsou umístěna vpravo od přímky akceptovatelnosti jsou rizika nepřijatelná a je nutné zajistit jejich odstranění nebo alespoň minimalizaci. Přímka akceptovatelnosti prochází polem A a B/4, 4 a 3/B, B a C/3, 3 a 2/C a D, D a E/2, 2 a 1/E, E a F/1.

9. Metoda HRA - analýza lidské spolehlivosti

HRA neboli Human Reliability Analysis je analýza lidské spolehlivosti, která se používá pro hodnocení a posouzení, jaký má člověk, jako pracovník, vliv na výskyt potenciálních rizik, včetně havárií, živelných pohrom, nehod nebo dokonce útoků. Je součástí konceptu předběžného hodnocení rizik podle metody PHA, o které píšeme v odstavci níže. Při této metodě se používá zejména posouzení lidského faktoru a lidské chyby. Bere se při ní v potaz mikroergonomie, tedy vztah mezi člověkem a strojem, a makroergonomie, což je zase vztah mezi člověkem a technologií.

Metoda lidské spolehlivosti má za cíl:

10. Metoda PHA - předběžná analýza ohrožení

Metoda PHA (Preliminary Hazard Analysis) se používá pro předběžnou analýzu ohrožení. Jedná se o jakousi kvantifikaci zdrojů rizik. Při této analýze jde o vyhledávání potenciálně nebezpečných rizik, nouzových situací, jejich příčin a dopadů, a to včetně jejich zařazení do kategorie podle předem stanovených kritérií. Celý koncept zahrnuje soubor různých druhů technik, které se hodí pro posouzení a hodnocení rizik, například Chat-if, Chat-if/checklists, HAZOP, FMEA, FTA apod.

11. Metoda CCA - analýza příčin a dopadů

Hodnocení rizik metodou CCA (Causes and Consequences Analysis) představuje analýzu příčin a dopadů. Je to kombinace analýzy FTA (strom poruch) a ETA (strom událostí). Hlavní výhodou této metody je její možnost použití jako komunikačního prostředku, protože diagram příčin a dopadů ukazuje vztahy mezi koncovým stavem nehody a její příčinou. Grafická forma této metody bývá často velmi detailní, a to právě díky kombinaci analýz FTA a ETA, které jsou zakresleny do jednoho diagramu. Tato technika se používá nejčastěji tam, kde logika poruch je většinou jednoduchá. Cílem analýzy je tedy odhalit základní příčiny a dopady potenciálních nehod a pracovních úrazů.

12. Metoda FMEA - analýza selhání a jejich dopadů

Metoda FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) je analýza selhání a jejich dopadů. Jedná se o metodiku, která je založená na průzkumu možností selhání a jejich dopadů. Tento postup umožňuje hledání dopadů a příčin prostřednictvím systematických a strukturovaně vymezených selhání zařízení. Je to metoda vyvinutá pro potřeby studia poruch systémů. FMEA stanovuje postup od vzniku přes průběh až po důsledky poruchy. Často se používá ve výrobě a dokáže odhalit rizika už v rané fázi plánování, což umožňuje úsporu času, ale i investice do vývoje produktu a procesu. Metoda FMEA zároveň detailně dokumentuje výrobní postup daného produktu.

Analýzu selhání a jejich dopadů je nutné pro maximální efektivnost realizovat v týmové spolupráci s lidmi, kteří jsou z různých úrovní postavení firmy a ideálně i napříč více obory. Není sice nijak složitá, ale vyžaduje relativně veliké zkušenosti a hlavně perfektní znalost zkoumaného produktu.

Podobnou metodou je také metoda FMECA (Failure Modes, Effects and Criticality Analysis), díky které lze zvážit poruchy a kritičnost jejich výskytu.

Cílem obou metod je:

Metodu FMEA je vhodné použít tam, kde je nutné vyhodnotit jednotlivé prvky systému, které by mohly ohrozit selhání celého systému. Nedoporučujeme tuto metodu používat u složitých systémů, které mají mnoho prvků. Navíc tato analýza vyžaduje použití počítače, specializovaného softwaru a konkrétně cílené databáze.

13. Metoda PSA - pravděpodobnostní hodnocení

Hodnocení rizik na pracovišti metodou PSA (Probabilistic Safety Assessment) je stanovování příspěvků jednotlivých zranitelných částí ve vztahu ke zranitelnosti celého systému. Hodnocení rizik tímto způsobem se využívá zejména k vytváření hypotetických scénářů jaderných havárií. Metoda pravděpodobnostního hodnocení zahrnuje:

PSA má odpovědět na tyto tři základní otázky:

Metoda pravděpodobnostního hodnocení pomáhá lépe porozumět jaderné elektrárně a identifikovat případná zlepšení týkající se bezpečnosti.

14. Metoda RR - relativní klasifikace

Relativní klasifikace, metoda RR (Relative Ranking), porovnává vlastnosti více procesů nebo pracovních činností. Na základě toho má zjistit, zda tyto procesy nebo činnosti nevykazují nějaká relativní nebezpečí, což může být předzvěst k potenciálnímu riziku. Pokud relativní nebezpečí vykazují, jsou podrobena dalšímu zkoumání - analýze.

Relativní klasifikace se často používá pro porovnávání více návrhů výrobního procesu, pracovní činnosti nebo technologického postupu. Cílem je pak zjistit které z řešení je bezpečnější. To se dělá pomocí číselného porovnání, které udává relativní výši významnosti daného zdroje rizika.

15. Metoda ETA - strom událostí

Metoda ETA (Event Tree Analysis) představuje grafický strom procesů, které se mohou vyskytovat v hodnoceném systému nebo pracovní činnosti. Sleduje se dění od iniciační události až po konstruování události, a to na základě dvou kritérií - příznivé a nepříznivé. Čím více je v systému procesů a událostí, tím více se strom rozvětvuje a jsou vidět jednotlivá kritéria. Pomocí toho lze identifikovat a vyhodnotit potenciálně nebezpečná rizika.

16. Metoda FTA - strom poruch

Metoda FTA (Fault Tree Analysis) je podobná předchozí metodě ETA. Hlavní rozdíl je v tom, že se provádí zpětně až po dokončení procesu nebo pracovní činnosti. Analýza je jakýmsi rozborem událostí, který se provádí pomocí využití řetězce příčin, jež mohou být předpokladem rizika. Výstupem analýzy je opět postupně se rozvětvující graf, který vyobrazuje strom poruch doplněných o významovou symboliku a pomocné popisky. Cílem je vyhodnotit pravděpodobnost události představující riziko nebezpečí, a to za použití analytických a statistických metod. Tato metoda je jakási dedukce, která navrhuje kombinaci hardwarových a softwarových poruch, ale i lidských chyb.

17. Metoda QRA - analýza kvantitativních rizik procesu

Hodnocení rizik metodou QRA (Process Quantitative Risk Analysis) představuje formální a systematický přístup k odhadu pravděpodobnosti a následků nebezpečných událostí a kvantitativní vyjádření výsledků jako například rizik při práci, životního prostředí, majetků společnosti apod. Analýza QRA rovněž hodnotí robustnost a platnost kvantitativních výsledků tím, že identifikuje kritické předpoklady a prvky řízení rizik.

Tuto analýzu obvykle vyžadují výrobní a zpracovatelské zařízení, vysokotlaké potrubí, skladovací a dovozní místa včetně zkapalněného zemního plynu (LNG). Přispívá k lepšímu rozhodování tím, že zdůrazňuje scénáře nehod, které nejvíce přispívají k celkovému riziku. Zaměření na tyto oblasti vám pomůže splnit kritéria přijatelnosti a prokážete, že rizika jsou tak nízká, jak je to jen možné.

Cílem analýzy kvantitativních rizik procesu je:

18. Metoda HAZOP - analýza ohrožení a provozuschopnosti

Metoda HAZOP (Hazard Operation Process) je založená na pravděpodobnosti ohrožení a vyplývajících rizik. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších analýz k identifikaci rizik zejména v chemickém průmyslu. Zkoumá se hlavně ohrožení a provozuschopnost. Hlavním cílem metody HAZOP je identifikace scénářů potenciálního rizika. Díky ní je možné najít kritická místa a vyhodnotit potenciální rizika a nebezpečné stavy.

Analýza HAZOP je multioborová metoda a provádí se v týmové spolupráci formou brainstormingu, při kterém se vyhledávají scénáře. Jako hlavní pracovní nástroj se používají tabulky s pracovními výkazy a předem domluvené vodící výrazy. Výstupem pak jsou identifikované neplánované nebo nepřijatelné dopady, které jsou uvedeny v závěrečné zprávě o rizicích na daném pracovišti.

19. Metoda FL-W - mlhavá logika verbálních výrobků

Metoda FL-W (Fuzzy Set and Verbal Verdict Method) je metoda mlhavé logiky verbálních výrobků fungující na základě jazykové proměnné. Hovoříme zde tedy o multikriteriální metodě rozhodovací analýzy pocházející z kategorie měkkého a mlhavého typu. Je založena na teorii mlhavých množin a je možné ji aplikovat v různých obměnách, samostatně s přímým výstupem priorit, případně jako stupnice v jednotkách relativity (RJ), ideálně ve spojení s metodou TUKP (Totální ukazatele kvality prostředí). Metodu FL-W lze realizovat jedincem i v týmu.

Metody a způsoby hodnocení rizik na pracovišti
Naši nejvýznamnější klienti
Goodyear Pro Doma stavebniny Eisai AGC Briggs & Stratton Erste Greenpeace iBod Richter & Frenzel Slovenské elektrarne Sizmek Somfy TÜV Wistron ZAT Travel Service Lindström ČNB Hanibal Jura LL-C Auto Jarov Egap IceWrap knihovna Akademie věd Medical technologies Mitas Success ČZU ČVUT Zomato VFS global Columbia Fincentrum Mediatel NH Prague city Reedog Storyous The Funtasty Best Communications CCS EATON Tonino Lamborghini Caffe Lotus Melitta O2 Urgo Aqua Angels Aranea Beko Benu lékárny Bode Panzer Kuoni group Omron Photon Energy Saunia Swardman Twisto Zonky Inloop eMan Cyient EYElevel Fuji Koyo Klosterfrau Adacta Bosal Nonstop recruiment Pharm Olam Pietro Filipi Potrefená husa Profimedia Subway Unileasing VZP Vistra Notino Žabka ITW Globa Load Control Arthur D. Litte Creative Dock Samsonite Remax Proximity PSJ Invest Savencia Le Premier Kiwi webhelp Divadlo Archa Auffer design AVL ISIC Linde STOPKA - exclusive living Wegg Go STRV PSA traiding Eurowag Crown Worldwide CIEE Digi TV Monet plus Baumax Národní galerie Top Estates Rebuy Stars Ferring pharmaceuticals Apogeo Newe První klubová ZZMV Knihy Dobrovský HACH Komora KHK Julius Meinl Manuel caffé Primeros hotel Hilton Topmonks Starez sport Náš grunt Nestlé Bulovka Lukoil Helika Tutor Top Vision Tarsago AXA CBRE Česká poštaDáme jídlo Ferratum Loccitane Meopta PPAS Raiff Allianz sport5 Tesco Schrack Speed CarsB-Tech Ergo Eurest IAC Orion Pharma UE.cz Ulož.to Zoot Codeco Konsepti MSA Albatros Arena Hermes Parexel Junker Lumen Huck rohlik.cz Korona RWE Berlitz Casale Project Philip Morris Operátor ICT
Ověřit reference
close
Jednoduchý vstupní audit

Zda vaše aktuální agenda odpovídá legislativě snadno ověříme jednoduchým vstupním auditem BOZP a PO. Zkontrolujeme nejen potřebné dokumenty, ale také fyzický stav vašich provozoven. Upozorníme vás na nedostatky a pomůžeme vám je odstranit. Výstupem auditu BOZP je závěrečná zpráva s konkrétními body a doporučením, jak vše uvést do legislativního pořádku. Audit BOZP a PO můžete objednat jak jednorázově tak i opakovaně.

Rozsah auditu je předem dohodnut se zákazníkem, nejčastěji se však jedná o následující:

  • zpracování dokumentace BOZP, případně revize stávající dokumentace BOZP
  • zpracování dokumentace PO, případně revize stávající dokumentace PO
  • kontrola povinných školení zaměstnanců
  • kontrola poskytování OOPP
  • kontrola vybavení pracoviště prvky požární ochrany
  • dokumentace a evidence pracovních úrazů
  • kontrola bezpečnostního značení
  • kontrola plnění pracovně lékařských služeb
  • správnost provádění revizí
  • další body dle provozu