V tomto článku se podíváme na jedno z nejběžnějších rizik ve stavebnictví: nebezpečí prachu. Vysvětlíme, co je stavební prach, proč je důležité kontrolovat jeho expozici a jaká opatření by měli zaměstnavatelé podniknout, aby zvládli rizika, které prach na jejich pracovištích představuje.
Obsah článku:
Jaká jsou nebezpečí prachu ve stavebnictví?
Jedno významné nebezpečí, kterému jsou vystaveni pracovníci ve stavebnictví, je prach. Vystavení stavebnímu prachu může mít za následek řadu vážných dopadů na zdraví, trvalou invaliditu nebo dokonce smrt. Tato zdravotní rizika zahrnují astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovinu plic a silikózu. Proto je nezbytné, aby rizika ze stavebního prachu byla řádně posouzena a kontrolována.
Stavební prach je obecný název pro prach, který se nachází na staveništi. Obvykle se jedná o tři hlavní typy prachu:
- Křemičitý prach. Oxid křemičitý je přírodní látka přítomná v mnoha běžně používaných stavebních výrobcích, jako jsou cihly, dlaždice a malta. Křemičitý prach vzniká při zpracování minerálů (např. broušení, řezání a vrtání), které obsahují oxid křemičitý. Tyto činnosti uvolňují velmi jemné prachové částice oxidu křemičitého, známého jako dýchatelný prach z krystalického křemene, který je dostatečně jemný na to, aby při vdechování pronikl hluboko do plic. Více informací se dočtete v článku o znečištění ze stavebnictví v odstavci Polétavý prach - PM 10.
- Dřevěný prach. Vzniká při provádění pracovních činností se dřevem, zejména při jeho zpracování a obrábění
- Prach s nižší toxicitou, známý také jako prach bez obsahu oxidu křemičitého. Tyto druhy prachu vznikají při pracovních činnostech s materiály obsahující jen velmi málo nebo žádný oxid křemičitý. Například práce s mramorem, vápencem nebo sádrou.
Mohlo by vás zajímat: Krystalický křemík. Zabiják číslo jedna na každé stavbě!
Proč je důležité řídit rizika stavebního prachu?
Vystavení stavebnímu prachu může mít vážné dopady na zdraví každého jedince. Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří:
- Profesní astma. Profesní astma je alergická reakce, kterou někteří jedinci pociťují při vystavení „respiračním senzibilizátorům“. Senzibilizátory dýchacích cest jsou látky na pracovišti, například prach, které mohou při vystavení jednotlivce způsobit přechod dýchacích cest do „hypersenzitivního stavu“. Když dojde k přecitlivělosti dýchacích cest, může vystavení i velmi malému množství látky vyvolat zdravotní problémy.
- Profesní rakovina. Dlouhodobé a krátkodobé vystavení prachu může zvýšit riziko vzniku několika různých typů rakoviny, včetně rakoviny plic a rakoviny nosu
- Chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN). Jedná se o souhrnný název pro skupinu plicních onemocnění, která mají za následek dýchací potíže, včetně emfyzému a bronchitidy. Pacienti s CHOPN často pociťují příznaky, jako je dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku. CHOPN se může objevit v důsledku dlouhodobého vystavení výparům a prachu. Příznaky se obvykle časem zhoršují. Jedinci s CHOPN však mohou zaznamenat stádia, kdy se jejich příznaky velmi rychle a významně zhoršují.
- Silikóza.Kontinuální, dlouhodobá expozice dýchatelného prachu z krystalického křemene nebo rozsáhlá expozice po kratší dobu může vést k silikóze, dlouhodobému plicnímu onemocnění. Při vdechování křemičitého prachu do plic je napaden imunitní systém, což může způsobit zánět. Opakované dlouhodobé vdechování takového prachu bude mít pravděpodobně za následek fibrózu (oblasti ztvrdlé a zjizvené tkáně na plicích) a vznik zánětu. Silikóza ovlivňuje schopnost plic správně fungovat, což u pacientů s tímto onemocněním často způsobuje přetrvávající kašel, dušnost a únavu.
Legislativa týkající se prachu na pracovišti
- Zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
- Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli
- Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
- Směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci
- ČSN EN 481 - Ovzduší na pracovišti. Vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu.
- ČSN EN 482 - Ovzduší na pracovišti - Všeobecné požadavky na postupy měření chemických látek.
- ČSN EN 689 - Ovzduší na pracovišti - Pokyny pro stanovení inhalační expozice chemickým látkám pro porovnání s limitními hodnotami a strategie měření.
Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s BOZP
- Zajištění zdraví, bezpečnosti a dobrých pracovních podmínek vašich zaměstnanců. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni zajistit, aby jejich pracovní činnosti a pracoviště fungovala způsobem, který nepředstavuje rizika pro ně ani pro ostatní.
- Poskytnutí hodnocení rizik komukoliv, kdo je ovlivněn vašimi pracovními aktivitami, včetně zaměstnanců, dodavatelů a úklidových pracovníků.
- Přijetí vhodných opatření k eliminaci nebo řízení expozice nebezpečným látkám v důsledku vašeho pracoviště nebo pracovních činností.
- Zajištění, aby pracovní činnosti nevystavovaly pracovníky hladinám nebezpečných látek nad limitem expozice na pracovišti. Hodnoty představují zákonně bezpečnou maximální koncentraci nebezpečných látek ve vzduchu, zprůměrovanou za určité časové období.
- V případě potřeby zajištění zdravotního dozoru pro zaměstnance.
- Zajištění, aby zaměstnanci měli odpovídající školení o svých povinnostech a veškerých kontrolních opatřeních včetně školení bezpečnosti práce.
Je důležité si uvědomit, že každý podnikatel má jiné povinnosti týkající se BOZP v závislosti na typu a velikosti provozu, ale také to, že každý, kdo se podílí na stavebních činnostech, má právní odpovědnost. To platí pro projektanty, dodavatele, designéry, malé stavebníky i zaměstnance.
Řízení rizik stavebního prachu
Zkuste vyhodnotit rizika spojená s vašimi pracovními činnostmi podle následujícího třífázového modelu:
1. Posouzení rizik
Identifikujte rizika spojená s vaším pracovištěm a pracovními aktivitami a posuďte je. Vezměte v úvahu:
- Samotný úkol. Zvažte například typ nástrojů a materiálů, které se používají k provádění pracovní činnosti.
- Podmínky pracovního prostředí.
- Doba a frekvence, s jakou se úkol provádí.
2. Řízení rizik
Výběrem správných preventivních opatření efektivně eliminujete nebo snížíte rizika spojená s pracovištěm a pracovními aktivitami. Opatření vybírejte v souladu s hierarchií jednotlivých prvků. Hierarchie řízení rizik je uvedena níže:
- Eliminace nebezpečí. Zvažte způsoby, jak můžete rizika odstranit nebo alespoň snížit na přijatelné minimum. Například můžete eliminovat procesy vytvářející prach objednáváním materiálů, které jsou předřezané, předem připravené nebo dokončené.
- Náhrada za méně nebezpečnou alternativu. Zvažte, zda můžete změnit postup nebo materiály použité ke snížení rizik. Například volba mokrých metod před suchými metodami nebo práce bez vrtání.
- Technické kontroly. Zvažte, jak můžete změnit nebo upravit zařízení používané ke snížení rizik. Mohli byste například použít odsávání prachu z nástroje, ventilaci nebo systémy pro vytváření vlhkosti.
- Organizační kontroly. Zvažte, jak můžete změnit své pracovní postupy, abyste snížili rizika. Mezi typy organizačních kontrol patří „navrhování“ nebezpečí, instalace výstražných značek, vynucování střídání úloh, bezpečné systémy práce a zajištění toho, aby zaměstnanci byli náležitě vyškoleni v plnění svých povinností.
- Osobní ochranné pracovní prostředk (OOPP). OOPP by měly být používány pouze jako poslední možnost ke snížení zbytkového rizika. Zaměstnavatelé by měli zvážit první čtyři metody hierarchie kontroly k eliminaci nebo snížení expozice prachu pod mezní hodnotu expozice na pracovišti. Existují však situace, kdy použití jednoho nebo více výše uvedených kroků nemůže snížit expozici prachu pod minimální úroveň. Pokud k tomu dojde, je třeba zvážit a použít spolu s dalšími kontrolami vhodné ochranné dýchací prostředky ke snížení rizik.
3. Sledování a kontrola
Pravidelně sledujte a kontrolujte opatření pro eliminaci či snížení rizik. Ověřujte, zda opravdu dochází k dodržování nařízení související s bezpečností práce nejen ve vztahu k prachu. Zhodnoťte, jak fungují nastavená opatření a případně je upravte a vylepšete.
Druhy ochrany dýchacích cest pro stavební dělníky
Je důležité si uvědomit, že ochranné prostředky dýchacích cest a orgánů by měly být používány pouze jako poslední možnost. Při rozhodování o kontrolách k vyloučení nebo snížení rizik spojených s prachem na pracovišti by to nikdy nemělo být vaší první úvahou. Nezapomeňte, že existují také situace, kdy použití jednoho či více opatření nestačí - nesníží expozici pod příslušný expoziční limit. Pokud se tak stane, pak teprve by měly být použity prostředky pro ochranu dýchacích cest.
Existují dva hlavní typy respirátorů:
- Přetlakové respirátory s pohonem vzduchu.Tyto respirátory používají motory k protahování vzduchu filtrem a zásobování uživatele proudem čistého vzduchu.
- Bezpohonové respirátory. Tyto respirátory se spoléhají na dýchání nositele, který táhne vzduch přes filtr a dodává uživateli proud čistého vzduchu.
Respirátory mohou být těsně přiléhající (musí být testovány na obličeji, aby bylo zajištěno dobré utěsnění) a volně přiléhající (nevyžadují testování na obličeji).
Je nezbytné si uvědomit, že pro použití prostředků pro ochranu dýchacích cest existují určité podmínky. Jakýkoliv OOPP tohoto typu musí být vybrán tak, aby se zajistilo, že je adekvátní a vhodný pro specifická nebezpečí, pracovní prostředí a uživatele (např. správná velikost).
Mohlo by vás zajímat: Rozdíly mezi respirátory s filtrační třídou ochrany FFP1, FFP2 a FFP3
Vystavení stavebnímu prachu představuje pro pracovníky významné nebezpečí. Jak je popsáno v tomto článku, je důležité, abyste efektivně řídili rizika na pracovišti.
