Novinky ◄ Zpět

Klíč k BOZP? Registr rizik. Naučte se, jak s ním pracovat

28. 1. 2022

K tomu, abyste zkrotili rizika a nebezpečné situace na vašem pracovišti, potřebujete klíč k BOZP a tím je registr rizik. V tomto článku vás naučíme, jak s ním pracovat. Prozradíme vám jednoduchou a přitom velmi spolehlivou metodu, jak identifikovat rizika, vyhodnotit jejich závažnost a nastavit bezpečnostní opatření. Pojďme na to!

Obsah článku:

• Co je registr rizik?
• Co je posouzení rizik?
• Jak vytvořit registr rizik?
  • 1. Identifikujte nebezpečí
  • 2. Vyhodnoťte závažnost
  • 3. Nastavte bezpečnostní opatření
• Praktické příklady hodnocení rizik v registru rizik

Co je registr rizik?

Registr rizik je stěžejní nástroj pro řízení bezpečnostních rizik na pracovišti. Používá se k identifikaci potenciálních nebezpečí, vyhodnocení závažnosti rizik a výslednému stanovení opatření. Lze ho použít v oblasti BOZP, ale také v dalších odvětvích, jako je kybernetická a informační bezpečnost. Používá se mimojiné také ke splnění regulačních požadavků.

„Registr rizik je klíč, který otevírá dveře k bezpečnosti práci.“

Představte si registr rizik jako dokument, do kterého se zapisují informace o konkrétních rizikových faktorech na daném pracovišti, jejich povaze, závažnosti, pravděpodobnosti, následků až po celkové zhodnocení, na jehož základě se pak vytváří seznam opatření, která mají rizika zkrotit - eliminovat nebo alespoň minimalizovat.

Mohlo by vás zajímat: Proč pravidelně aktualizovat registr rizik?

Co je posouzení rizik?

Posouzení, nebo také hodnocení rizik, je disciplína, jejíž cílem je zvládat potenciální rizika na pracovišti. Zahrnuje několik dílčích fází a je možné ho provádět různými metodami. Asi nejpoužívanějším způsobem je vytvoření třípilířového registru rizik v kombinaci se základní pětibodovou metodou.

Třípilířový registr rizik zahrnuje:

1. Identifikace nebezpečí
2. Vyhodnocení závažnosti
3. Bezpečnostní opatření

Jak vytvořit registr rizik?

Registr rizik použijete pro jejich posouzení na pracovišti. Představte si registr rizik jako tabulku s informacemi o pracovišti. Tyto informace se týkají identifikace nebezpečí, vyhodnocení závažnosti a nastavení bezpečnostních opatření.

1. Identifikujte nebezpečí

Identifikace nebezpečí je součástí procesu používaného k vyhodnocení, zda nějaká konkrétní situace, předmět, věc apod. může mít na pracovišti potenciál způsobit škodu, pracovní úraz nebo jinou mimořádnou událost. Cílem identifikace nebezpečí je najít a zaznamenat možná rizika, která se mohou na pracovišti vyskytovat.

Jak tedy konkrétně najít nebezpečí na pracovišti? Profesionál, který se zabývá bezpečností práce a má zkušenosti, mnohá rizika v daném provozu zná. Nikdy však nezná všechny, protože na pracovišti mohou být technologie a stroje, se kterými se ještě nesetkal. Takže i on musí hodně přemýšlet, zkoumat, sledovat a ptát se lidí z provozu. Podobně byste měli postupovat i vy.

Položte si následující otázky:

Jaké druhy nebezpečí existují?

• biologické – bakterie, viry, hmyz, rostliny, ptáci, zvířata a lidé atd.,
• chemické – závisí na fyzikálních, chemických a toxických vlastnostech chemické látky,
• ergonomické – opakující se pohyby, nesprávné nastavení pracoviště atd.,
• fyzikální – záření, magnetická pole, teplotní extrémy, tlakové extrémy (vysoký tlak nebo vakuum), hluk atd.,
• psychosociální – stres, násilí, šikana atd.,
• bezpečnostní – nebezpečí uklouznutí/zakopnutí, nevhodné zabezpečení stroje, porucha zařízení.

Jak poznám, co je nebezpečí?

Dalším způsobem, jak identifikovat potenciální nebezpečí na vašem pracovišti, je položit si následující otázky. Berte však na vědomí, že toto jsou pouze příklady. Můžete najít celou řadu dalších dotazů nebo situací, které mohou představovat nebezpečí.

S jakými materiály nebo situacemi přicházím do styku?

• elektřina,
• chemikálie (kapaliny, plyny, pevné látky, mlhy, páry atd.),
• teplotní extrémy tepla nebo chladu (např. pekárny, slévárny, zpracování masa),
• ionizující/neionizující záření (např. rentgenové paprsky, ultrafialové - sluneční paprsky),
• nedostatek kyslíku,
• voda.

Jaké materiály nebo zařízení by mě mohly zasáhnout?

• pohybující se předměty (např. vysokozdvižné vozíky, mostové jeřáby, vozidla),
• létající předměty (např. jiskry nebo střepy z broušení),
• padající materiál (např. nářadí, stavební materiál).

Na jaké předměty nebo zařízení bych mohl narazit, nebo ve kterých zařízeních by mohla uvíznout část mého těla?

• stacionární nebo pohybující se předměty,
• vyčnívající předměty,
• ostré nebo zubaté hrany,
• místa sevření na strojích (místa, kde jsou díly velmi blízko u sebe),
• předměty, které trčí (vyčnívají),
• pohybující se předměty (dopravníky, řetězy, pásy, lana atd.).

Z čeho bych mohl spadnout?

• objekty, konstrukce, nádrže, sila, půdní vestavby,
• žebříky, lešení,
• střechy,
• stromy, útesy.

O co bych mohl zakopnout nebo uklouznout?

• překážky na podlaze a schodech,
• problémy s povrchem (mokrá, mastná nebo ledová podlaha),
• obuv ve špatném stavu.

Jak bych se mohl přetěžovat?

• zdviháním,
• taháním,
• tlačením,
• přenášením,
• opakujícími se pohyby.

Na jaké další situace bych mohl narazit?

• neznámé/neoprávněné osoby v zakázané oblasti,
• potenciálně násilná situace,
• osamocená práce,
• omezený prostor,
• chybějící/poškozené materiály,
• nové zařízení/postup na pracovišti,
• požár/výbuch,
• únik chemikálií.

Kde najdu další informace o potenciálních nebezpečích?

Někdy je dobré prozkoumat další možnosti nebezpečí. Stejně tak doporučujeme se zamyslet nad tím, kolik škody může toto nebezpečí způsobit. Mezi zdroje dalších informací o nebezpečích patří:

• bezpečnostní listy,
• návody k obsluze, návody výrobce,
• testování nebo sledování expozice (testování hygieny práce, jako je expozice chemikáliím nebo hluku),
• výsledky jakékoliv analýzy bezpečnosti práce,
• zkušenosti jiných organizací podobných té vaší,
• publikace a výstrahy zveřejněné renomovanými organizacemi, odborovými svazy nebo vládními agenturami.

Identifikaci nebezpečí lze provést v různých fázích

• Při návrhu a realizaci nového pracovního postupu nebo instalaci nového stroje či technologie.
• Před dokončením pracovního úkolu, např. při kontrole zařízení nebo následujících procesů, ale také při kontrole pracoviště před každou směnou.
• Během plnění pracovního úkolu, např. při neobvyklých změnách, abnormálních podmínkách nebo náhlých emisích.
• Při kontrole pracoviště - formální/neformální, ale také při kontrole nadřízeným nebo odborně způsobilou osobou v prevenci rizik.
• Po incidentu, při kterém došlo k pracovnímu úrazu, skoronehodě nebo jakékoliv jiné mimořádné události.

Abyste se ujistili, že byla odhalena opravdu všechna nebezpečí na pracovišti:

• Podívejte se na všechny aspekty práce a zahrňte nerutinní činnosti, jako jsou údržba, opravy nebo čištění a úklidové práce.
• Zaměřte se na fyzické pracovní prostředí, tzn. vybavení, materiály, produkty atd., které se používají při práci.
• Uveďte, jakým způsobem jsou úkoly prováděny - konkrétní pracovní postup.
• Podívejte se na záznamy o pracovních úrazech, nehodách a jiných mimořádných událostí včetně skoronehod.
• Promluvte si s pracovníky. Oni jsou ti, kteří znají svou práci a její rizika nejlépe.
• Zahrňte do identifikace nebezpečí všechny směny a lidi na pracovišti včetně těch, kteří pracují mimo standardní pracoviště - např. z domova v režimu home office nebo v terénu, jako jsou řidiči, obchodní zástupci pracující s klienty atd.
• Zaměřte se na způsob, jakým je práce organizována nebo prováděna včetně zkušenosti lidí s používáním různých systémů a technologií.
• Nezapomeňte na předvídatelné neobvyklé podmínky, které mohou mít zásadní dopad na kontrolní postupy nebezpečí, a to zejména v případě, když nejsou k dispozici v nouzové situaci, např. dojde-li k výpadku elektrického proudu apod.
• Ujistěte se, zda lze nějaký stroj nebo zařízení záměrně či neúmyslně ovlivnit tak, aby se stal nebezpečným, např. odstranění bezpečnostního krytu.
• Prozkoumejte potenciální rizika, které se týkají návštěvníků nebo veřejnosti, která se může pohybovat v okolí pracoviště.
• Zvažte identifikaci nebezpečí skupiny lidí, které mohou mít různou míru rizika, jako jsou mladí nebo nezkušení pracovníci, osoby se zdravotním postižením nebo nastávající matky.

2. Vyhodnoťte závažnost

Nyní, když máte identifikovaná rizika, musíte zjistit, do jaké míry jsou nebezpečná. Cílem je zjistit pravděpodobnost poškození lidského zdraví a celkovou závažnost rizika. Tyto informace zjistíte podle níže uvedeného klíče.

Vyhodnocení závažnosti rizika má čtyři kategorie. Vaším úkolem je každému riziku udělit číselné hodnocení (známku od 1 do 5), přičemž platí úměra jako ve škole, tzn. čím vyšší číslo, tím větší nebezpečí.

• Pravděpodobnost ohrožení (P)
• Následek ohrožení (N)
• Názor hodnotitelů (H)
• Celkové hodnocení míry rizika (R)

Pravděpodobnost ohrožení (P)

nahodilá	1
nepravděpodobná	2
pravděpodobná	3
velmi pravděpodobná	4
trvalá	5

Následek ohrožení (N)

poškození zdraví bez pracovní neschopnosti	1
absenční úraz (s pracovní neschopností)	2
vážnější úraz vyžadující hospitalizaci	3
těžký úraz a úraz s trvalými následky	4
smrtelný úraz	5

Názor hodnotitelů (H)

zanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení	1
malý vliv na míru nebezpečí a ohrožení	2
větší, nezanedbatelný vliv na míru ohrožení a nebezpečí	3
velký a významný vliv na míru ohrožení a nebezpečí	4
více významných a nepříznivých vlivů na závažnost a následky ohrožení a nebezpečí	5

Výpočet celkového hodnocení míry rizika

Jakmile máte u každého zjištěného rizika přidělenou číselnou hodnotu závažnosti nebezpečí, musíte vypočítat celkové hodnocení míry rizika (R). To se provádí tak, že vynásobíte všechny tři známky z výše uvedených kategorií, tzn. (P) x (N) x (H). Výsledný součin těchto hodnot je ukazatel míry závažnosti rizika (R).

Vzorec pro výpočet celkového hodnocení míry rizika je tedy: (P) x (N) x (H) = (R).

Výsledná hodnota (R) orientačně vyjadřuje naléhavost úkolů přijetí opatření ke snížení úrovně rizika a prioritu bezpečnostních opatření. Závažnost je pak vyjádřena číselnou hodnotou od 1 do 100, přičemž je rozdělena do pěti rizikových kategorií (I. až V.).

R větší než 100 = velmi vysoké a nepřijatelné riziko. Je bezpodmínečně nutné zastavit činnost a stanovit taková opatření, která povedou ke snížení rizika.	I
R 51 až 100 = nežádoucí riziko a bezprostřední bezpečnostní opatření, která povedou ke snížení rizika.	II
R 11 až 50 = mírné riziko, přičemž je nutné udělat nápravné opatření dle platné právní úpravy, uplatnitelných jiných požadavků včetně technických norem a dokumentace BOZP.	III
R 4 až 10 = akceptovatelné (přijatelné) riziko, při kterém je nutné zvýšit pozornost (plnit platnou právní úpravu, uplatnitelné jiné požadavky a dokumentaci BOZP).	IV
R 1 až 3 = bezvýznamné riziko, které je možné přijmout, přičemž není předmětem dokumentu Registru rizik a opatření.	V

3. Nastavte bezpečnostní opatření

Opatření mají za cíl eliminovat (úplně odstranit) nebo alespoň minimalizovat (co nejvíce potlačit - zmírnit) rizika. To je možné provést hned několika způsoby, např.:

• změnou pracovního postupu za bezpečnější postup,
• změnou technologického procesu - např. instalace odvětrávání,
• náhradou rizikové expozice - např. výměna nebezpečné látky za méně nebezpečnou,
• úplným odstraněním rizika, je-li to možné,
• zamezením přenosu rizika - zabránění jeho vzniku,
• vyhýbáním se riziku a jeho účinnosti,
• preventivním opatřením - školením zaměstnanců, používáním ochranných prostředků apod.

Možností bezpečnostních opatření je celá řada. Vždy záleží na konkrétním riziku a místních specifických podmínkách pracoviště (technologie, procesy, postupy). Aby se dala opatření pro snížení nebo odstranění rizika úspěšně implementovat do provozu, je nutné vytvořit důkladný plán. Ten by měl obsahovat registr rizik, jehož cílem je detailně popsat veškerá rizika včetně adekvátních opatření a konkrétních postupů. Co má takový registr obsahovat a jak by měla být popsána jednotlivá bezpečnostní opatření vám ukážeme v následujících odstavcích.

Praktické příklady hodnocení rizik v registru rizik

Abyste si udělali představu, jak přesně vypadá identifikace nebezpečí, jak vyhodnotit závažnost rizika a jaká bezpečnostní opatření přijmout, připravili jsme pro vás praktickou tabulku z registru rizik.

Vybrali jsme tři konkrétní případové studie - každou z jiného odvětví. Je třeba vzít na vědomí, že se jedná pouze o jednu ukázku u každého pracoviště. Ucelený registr rizik může obsahovat desítky až stovky podobných záznamů.

Laboratoř výzkumného ústavu

Identifikace nebezpečí:

V laboratoři dochází k práci s rozpouštědly, které jsou náchylné k tvorbě peroxidů. Hrozí tak nebezpečí výbuchu a požáru, působení par, rozstřik kapalin a možnosti popálení těla. K tvorbě peroxidů při delším styku s atmosférickým kyslíkem dochází zejména u těchto rozpouštědel: dialkylétery, dioxan, furan, tetrahydrofuran, cellosolvy, glykolétery, 2-propanol a nenasycené uhlovodíky.

Vyhodnocení závažnosti rizika:

Pravděpodobnost ohrožení (P)	3 - pravděpodobná
Následek ohrožení (N)	2 - absenční úraz s pracovní neschopností
Názor hodnotitelů (H)	3 - větší, nezanedbatelný vliv na míru ohrožení a nebezpečí
Celkové hodnocení míry rizika (R)	3 x 2 x 3 = 18 (III. kategorie) - mírné riziko, přičemž je nutné udělat nápravné opatření dle platné právní úpravy, uplatnitelných jiných požadavků včetně technických norem a dokumentace BOZP

Bezpečnostní opatření:

• Práce s uvedenými rozpouštědly je nutné provádět v digestoři se spuštěnými ochrannými skly. Tam, kde není možno z provozních důvodů pracovat v digestoři, je nutné používat obličejový štít nebo ochranné brýle.
• Před operacemi, kde může dojít ke zkoncentrování peroxidů obsažených v rozpouštědle (vážné nebezpečí výbuchu), rozpouštědla, u nichž byla zjištěna přítomnost peroxidů, před použitím nebo destilací, zbavit peroxidů, a ověřit účinnost provedené operace.
• Při zahřívání nádob obsahujících uvedená rozpouštědla se nesmí používat topná hnízda ani přímý plamen (nebezpečí místního přehřátí), je nutné použít lázně s vhodnou kapalinou (např. parafínový, silikonový, minerální olej) zahřívanou el. vařičem s krytou spirálou.
• Při destilacích na kolonách je nutné pracovat pokud možno v inertní (např. dusíkové) atmosféře.
• Při destilaci je potřeba nechávat v destilační baňce dostatečně velký destilační zbytek (nejméně 10 %).
• Pro přechovávání destilovaných rozpouštědel, u nichž byla zjištěna přítomnost peroxidů, se doporučuje přídavek fenolického antioxidantu.
• Před zahájením práce je potřeba určit způsob likvidace odpadu z destilačních zbytků.

Šicí dílna a výrobna oblečení

Identifikace nebezpečí:

V šicí dílně se používají šicí stroje a jednotky. Za různých okolností zde hrozí prošití prstů.

Vyhodnocení závažnosti rizika:

Pravděpodobnost ohrožení (P)	2 - nepravděpodobná
Následek ohrožení (N)	2 - absenční úraz s pracovní neschopností
Názor hodnotitelů (H)	1 - zanedbatelný vliv na míru nebezpečí a ohrožení
Celkové hodnocení míry rizika (R)	2 x 2 x 1 = 4 (IV. kategorie) - akceptovatelné (přijatelné) riziko, ale je nutné zvýšit pozornost (plnit platnou právní úpravu, uplatnitelné jiné požadavky a dokumentaci BOZP)

Bezpečnostní opatření:

• Je nutné používat odsunovač prstů.
• Nové stroje musí být vybaveny zařízeními k ochraně rukou před vniknutím do pracovního prostoru šicí jehly a ústrojí odstřihu, což neplatí jestliže vlastní konstrukce stroje vylučuje možnost poranění rukou během provádění šicích operací.
• Je nutná dostatečná doba zácviku obsluhy stroje.
• Je nutné stanovit rozsah seřizování stroje, které smí provádět obsluha (zpravidla v popisu práce – např. seřízení napnutí nití, napnutí hnacího řemínku, mazání a čištění stroje, výměna jehly apod.).
• Před seřizováním, údržbou a opravami musí být stroj vypnutý a je potřeba zajistit ho proti nežádoucímu (nechtěnému) spuštění.

Veterinární nemocnice

Identifikace nebezpečí:

Ve veterinární nemocnici hrozí biologické riziko. Lékař, sestra a pacient – poškození zdraví způsobené biologickými činiteli: patogenní mikroorganismy a nepatogenní mikroorganismy, přenos pomocí kapénkové infekce nebo krevní cestou.

Vyhodnocení závažnosti rizika:

Pravděpodobnost ohrožení (P)	3 - pravděpodobná
Následek ohrožení (N)	3 - vážnější úraz vyžadující hospitalizaci
Názor hodnotitelů (H)	3 - větší, nezanedbatelný vliv na míru ohrožení a nebezpečí
Celkové hodnocení míry rizika (R)	3 x 3 x 3 = 27 (III. kategorie) - mírné riziko, přičemž je nutné udělat nápravné opatření dle platné právní úpravy, uplatnitelných jiných požadavků včetně technických norem a dokumentace BOZP

Bezpečnostní opatření:

• Je nutné dodržovat základní hygienické předpisy, zejména mytí a dezinfekce rukou.
• Je nutné provádět řádnou dezinfekci a sterilizaci používaných nástrojů – dle hygienických předpisů.
• Je nutné provádět pravidelný úklid a dezinfekci ordinace, včetně jejího vybavení.
• Při práci je potřeba používat ochranné masky, štíty a rukavice.
• Je potřeba zajistit očkování proti příslušné nákaze – dle potřeby.